2.7.2010
Milá maminko, milý tatínku,
po vydatném obědě jsme se vydali na průzkum tábora a jeho okolí. Nejprve jsme obkroužili tábor, abychom poznali jeho hranice. Poté jsme se vydali do nitra lesa po indiánce. U mostu jsme pokračovali do kopce směrem k nemocnici. Drželi jsme se raději v lese, kde byl příjemný chládek. Obloukem jsme se vrátili do tábora a hned po návratu jsme se šli vykoupat do řeky. Voda byla skvělá, osvěžující. V šest nás čekal nástup, kde jsme se dozvěděli vše důležité o chodu tábora. K večeři jsme měli vepřové na houbách. Dobu osobního volna jsme využili na průzkum sportovního skladu a jeho náčiní. A já už teď musím jít spát, protože končí třetí, poslední písnička před večerkou.
3.7.2010
A dneska ráno to už vypuklo naplno a tak, jak jsme na to celý rok čekali. První táborový den se vším všudy. Začalo to v 7.30 budíčkem. Ze stanů jsme vylezli celkem v pohodě, nijak jsme si to neprotahovali (to teprve přijde). Po rozcvičce následovala snídaně. Byla houska se sýrovou pomazánkou a čaj. Pak jsme si šli zahrát na louku badminton. Celkem nás to bavilo, ale v tom horku jsme tam dlouho nevydrželi a šli jsme si zahrát šátkovanou proti družstvu číslo 4. Po dopolední sváče jsme si zahráli hodinku fotbálek. Všichni jsme to přežili bez škrábanců i odřenin. K obědu jsme měli květákovou polévku a hovězí s těstovinami. Po poledním klidu jsme se vrhli na softbal. Někteří z nás si jen osvěžily znalosti z minulých let, někteří si to vyzkoušeli poprvé. Ale nutno říct, že každému z nás se podařil alespoň jeden parádní odpal a chytat do rukavice umíme víc než obstojně. A před večeří jsme se šli projet na kajacích. Proud v Sázavě není letos nijak silný, takže to nebyla ani nějak extra makačka. A teď jako pozor. Nikdo z nás se ani necvaknul! Ale mokří jsme byli pěkně, díky lehčímu polévání… Potom hurá na večeři. Čekala nás sekaná s bramborem. Jo a okurkou, samozřejmě nakládanou, kyselou a znojemskou. Taky dobrý. Teď máme osobní volno a pak zase ta večerka… Jako jestli si vedoucí myslí, že v půl desátý zalehneme a budeme spát, tak jsou na velkém omylu… 🙂
Mějte se a užívejte letního počasí.Ahoj
Honza + družstvo č. 3
4.7.2010
Ahoj, ahoj!
Dnes je neděle a tak ráno nebyla rozcvička. Byly jsme rády, protože jsme v noci zažily opravdové dobrodružství. Dozvěděly jsme se, že se na nás bohové opravdu hněvají a sebrali si všechny amulety k sobě. Musíme se tedy snažit, abychom znova získali jejich přízeň.
Po snídani, která nám moc chutnala, protože byly šátečky s kakaem jsme šly hrát soft. Namazaly jsme se, vzaly si čepice a hurá na vysluněnou louku. Vydržely jsme tam až do sváči. Jako druhé zaměstnání jsme měly hry na louce. Vzaly jsme si teda plavky, namazaly jsme se opalovacím krémem a skočily jsme do řeky! Když jsme se vykoupaly, házely jsme si Frisbee a opalovaly se. K obědu jsme měly moravského vrabce se špenátem a knedlíkem, moc nám chutnalo.
Po poledním odpočinku začala hrát vikingská hudba a celý tábor se sešel u ohniště a začalo rozřazování do družstev. Jsme zvědavé, kdo to letos vyhraje. Hned jsme totiž začali první celotáborovou hrou, která byla o amulet bohyně Freyi (bohyně lásky a krásy).
Večer je diskotéka, týýý joooo!!! Tak my už musíme, protože se chceme ještě trochu naparádit a pak konečně na parket.
Pac a pusu, Družstvo č.13
5.7.2010
Dnešní den vás všechny zdraví družstvo číslo 6.
Začíná to s tím sluníčkem být nějaký stereotyp nebo co? Ale nám se ten stereotyp líbí. Je to paráda. Nebojte se, čepice a pitný režim je tu tyto dny v kurzu.
Nejprve se v krátkosti vrátím ke včerejší první diskotéce. Ta byla skvělá. Co ten Márty zase přivezl efektů. Kam se hrabou Karlovy Lázně. Pořádně jsme to rozjeli na plný pecky až jsme pak padli do spacáku a usnuli jak nemluvňata. Poslední ploužáky nejstarších družstev nám trochu napovídají, kde se navracejí nebo rodí nové sympatie. No uvidíme, jak se to vyvine 🙂
Dnešní den byl pouze ve znamení sportu. Vikingové si dávali „pauzu“ před zítřejším dobýváním dalšího amuletu. Dopoledne jsme hráli fotbalové utkání proti družstvu číslo 8, které jsme vyhráli. Na kanoích jsme se vydali proti proudu k mostu, kde jsme zdolali peřeje a ještě jsme kousek popojeli směrem na Stvořidla. Koupačka z lodí v tomto počasí byla samozřejmostí. Na závěr dne jsme si zahráli přehazovanou a ringo. Ringo je něco jako přehazovaná, akorát se hraje dvěma kroužky, které se chytají do jedné ruky a hází zpět. Komu spadne na zem, ztrácí bod.
Večer jsme povzbuzovali při fotbalu mezi jedničkou a dvojkou a zároveň jsme sledovali volejbalový turnaj mezi vedoucíma. Docela se nám už klíží očka, tak už to dnes zabalíme ať se nám zítra navrátí naše Vikingská síla.
Filip a družsto č.6
6.7.2010
Ještě před dnešním deníkem posíláme informaci, že všechny bouřky se nám vyhnuly. Skropil nás akorát příjemný deštík, a tak se nám aspoň pročistil vzduch.
Ahoj!
Dnešní den jsme začali celotáborovou hrou. Bůh Frey, který ovládá počasí, nám nabídl svůj amulet výměnou za splnění několika náročných disciplín. Každý z nás si vybral jedno stanoviště. Střelbu ze vzduchovky, hod tenisákem na plechovky a stříkání hadicí na flašky si vzali kluci a my holčičky jsme skákaly přes švihadlo nebo nosily míček na lžíci. Nakonec se celý náš kmen shromáždil na duchně a stopnul se čas. Družstvo Bifröst bylo nejrychlejší.
Po obědě to vypadalo na pořádnou bouřku, ale naštěstí se přehnal jen neškodný déšť, takže jsme se mohli věnovat svým zaměstnáním. My jsme si daly atletickou abecedu, a protože bylo přece jen trochu mokro, hrály jsme raději místo běhání a skákání přehazovanou. Kluky ze sedmého družstva jsme s holkama porazily levou zadní.
Dnešní sportování jsme zakončily naším oblíbeným skokem do výšky. Lenka skočila dokonce 182cm!
Po táboře se začínají objevovat podivné vikingské nápisy, tak jdu radši luštit, abych o něco nepřišla. A taky nejstarší kluci vyzvali vedoucí na fotbal, což bude určitě jako vždycky pěkně napínavý zápas.
Dobrou noc a sportu zdar!
Zuzka a 14.družstvo
7.7.2010
Nazdárek zdárek,
opět tu pro vás máme pár zpráviček…Potvrdilo se, že včerejší zamračené počasí bylo pouhým výkřikem do tmy a vrátilo se nám slunečno. Pravda, nebyly to tropy jako na začátku, i pár mráčků se objevilo, ale na sportik to byla značka ideál.
Ano, bohové a vikingové měli opět volníčko a tak se dnešní den nesl ve znamení sportovních duelů, skoků, běhů, sjíždění divoké Sázavy…atd. Konkrétně naše družstvo č.9 společně s nejmladším holčičím družstvem hrálo hned po snídani hru zvanou šátkovaná. Týmy nám vedoucí Cháron a Martina v rámci fair play namixovali a výsledek nakonec skončil spravedlivou remízou. Následovala rychlá svačinka (kiwi) a po ní jsme sfoukli družstvo č.7 (!!!) v ringu 2:0. Po vydatném obídku a poledním klidu jsme šli na dlouho očekávané kajaky. Ač na tom bylo mnoho z nás poprvé, šlo nám to náramně a někteří z nás zdolali i zrádné peřeje před mostem. Pak hurá do spršky, svačinka v podobě mandarinky (bez pecek!!!!) a jako poslední zaměstnání jsme si mezi sebou zahráli baskebal.
Ještě jsem vám dlužen informaci, čím nám kuchyňský tým naplnil žaludky….k snídani to byla lučinová pomazánka s chlebem, k obědu nejlepšejší segedínský guláš a večeře neméně dobré kuřecí maso s rýží na žampiónové omáčce.
Velmi povedený den, co říkáte….inu – my tu umíme žítJ))))
Za poslechu tónů písniček na dobrou noc pomalu uléháme do pelechů a už se těšíme na zítra!!!!
Zdraví vás družstvo č.9 a vedoucí David “Cháron”
8.7.2010
Ahoj!
Než začnu psát o všech dnešních zajímavostech, mám tu jednu perličku a tou je noční hra -takzvaná bojovka. Vikingové nás o půlnoci vzbudili a požádali o pomoc. Bůh Thor pro nás měl několik úkolů. Nejdůležitějším z nich bylo ukázat, že ovládáme oheň. Po cestě jsme za správně splněné úkoly dostali věci, kterými jsme zapálili svíčku a tu donesli do cíle zpátky do tábora. Poté jsme opět ulehli a čekali, co přijde ráno.
Hned po ránu jsme, mi kluci ze 7. družstva, vynechali rozcvičku s tím, že se rozcvičíme při prvním zaměstnání a tak jsme běželi pouze ke sprchám, kde jsme provedli ranní hygienu. Než jsme se nadáli byla výborná snídaně, čerstvý rohlík a pomazánkové máslo. Ale co se nestalo pak. Místo plánovaného zaměstnání přišla další překvapivá rána od bohů. Balder bůh moudrosti a důvtipu, pro nás měl úkol. Říkal nám, že jsme již sice předvedli, že jsme dobří v síle a obratnosti, ale o naší inteligenci není přesvědčen. Proto jsme museli pomocí vikingských run splnit čtyři úkoly. To se nám do záčátku oběda podařilo. K obědu jsme měli vepřové na pepři a brambory.
Po poledním klidu jsme s vervou nastoupili proti družstvu číslo 14. Chtěli jsme jim dokázat, že přehazovanou umíme. Bohužel snaha nestačila a tak jsme po 3. setu prohráli 3:0. Ikdyž nám vedoucí Venca na konci pomáhal, nepodařilo se a holky nás rozdrtily. Po svačině, ke které jsme dostali výbornou sušenku, jsme nastoupili na skok vysoký. Pomocí odrazového můstku jsme skočili i 150 cm. Poté jsme skočili na rychlou koupačku do Sázavy a rychle se připravili na nástup, kde nás ale čekalo nemilé překvapení. Bůh Balder byl nespokojen s naší prací a jen díky Ymirovi a Odinovi jsme měli ještě jednu šanci. Dostali jsme ve vikingských runách písmeno a na to jsme pak museli vymyslet co nejvíce slov. Nakonec jsme boha Baldera uspokojili a amulet jsme od něj přece jen získali. Ve stejnou dobu nám i bůh Thor poděkoval za skvělou práci a i on nám svůj amulet předal. Poté jsme se vydali na večeři. Dnes bylo zeleninové rizoto. Před večerkou jsme mohli ještě shlédnout výtečný zápas ve volejbale mezi vedoucími a poté jsme ulehli s očekávíním následujícího dne.
Počasí nám velice přeje. Dnes jsme byli rádi za každé osvěžení ve vodě. Bylo tu 28-25 stupňů ve stínu.
Za 7. družstvo Venca
9.7.2010
Ahoj všem rodičům, sestřičkám, bratříčkům, babičkám, dědečkům a všem ostatním… Pomalu nám končí další den a my s hrůzou zjišťujeme, že se tábor pomaličku láme do své druhé poloviny. Nemyslíme na to a plnými doušky si užíváme krásného táborového počasí a všech vymožeností, které nám nabízí místní vybavení J.
Dnes jsme měli na rozpisu „klasické kolečko“ a tak jsme se my kluci ze čtvrtého družstva po vynikající snídani (křupavý rohlíček s medem) rozběhli na hřiště, kde jsme si střihli zápas ve volejbale. Musím říct, že nás vedoucí Kožíšek i několikrát pochválil za krásné výměny. Po sváče jsme vyzvali trojku na soft a vysoká sportovní úroveň pokračovala. Přidali se k nám i oba vedoucí a zatímco Kožíšek si střihnul odpal do Sázavy, Honza sestřelil našeho nadhazovače J. Vše dobře dopadlo a vítězství nakonec slavila starší trojka.
K obědu nám dnes kuchyňská sestavička nabídla kuřátko s brambůrkem. My jsme po krátkém poledňáku nastoupili na ringo s holkama z 13. družstva. Opět jsme si odnesli porážku a nutno dodat, že zaslouženou. Už je ale připravená odveta v přehazce a tam se cítíme být favority, proto jsme odvetu okořenili sázkou v podobě snídaně do spacáků na společném puťáku, který se nám pomalu blíží. Jako čtvrté zaměstnání jsme si dali imitaci basketu, ale vzhledem k nevalné úrovni a narůstající sluneční únavě jsme radši ukončili trápení a skočili do bazénu. K večeři jsme zdlábli maso na česneku s knedlem a teď se pomalu odvalujeme do svých stanů. Dnešek byl opět výživný a je potřeba nabrat síly na další den. Proto všem dobrou noc, dobré ráno, hezký den, zítra opět s úsměvem J.
Zdraví 4.družstvo a Kožíšek
10.7.2010
Ihned po probuzení nám připadalo divné, že na nástěnce nebyl rozpis sportů pro dnešní den. Nakonec jsme ale zjistili, že to nebyla chyba, neboť se dnes konají olympijské hry.
Nedlouho po snídani jsme byli svoláni táborovým rozhlasem na hřiště, kde se konalo slavnostní zahájení. A bylo monstrózní! Nejprve přišli vedoucí ve svých červených tričkách. Po jejich nástupu se do hrobového ticha rozezněla píseň, při které byla vyvěšena olympijská vlajka a zapálen olympijský oheň. Následoval slib nás dětí o tom, že budeme bojovat čestně a poctivě. Svůj slib přednesl také Honza za všechny rozhodčí.
Hned po slavnostním zahájení jsme se rozběhli na jednotlivá sportoviště. Závodili jsme v hodu (granátem nebo krikeťákem), skoku dalekém, běhu na 50 m, skoku vysokém a nakonec i v přespolním běhu (ten byl opravdu dlouhý, ale všichni ho zvládli na jedničku a statečně doběhli do cíle).
Vše probíhalo až do odpoledních hodin. Kolem osmé hodiny večerní se opět ozval táborový rozhlas a přišlo to, na co jsme všichni netrpělivě čekali. Rozdávali se medaile za jednotlivé disciplíny v každé kategorii a za celkové vítězství dokonce i parádní poháry. Prostě olympiáda jak má být. Poté byla slavnostně stažena vlajka a uhašen oheň.
Skončilo předávání medailí a už se jde pomalu spát. Dneska to byl opravdu náročný den.
Právě doznívá třetí písnička večerky (fakt!), a tak zavíráme oči a jdeme spát.
Za družstvo č.10 zdraví Tadeáš
P.S. A to nejmenší děti ještě neví, že se dnes v noci půjdou podívat do pohádkového lesa:o)
11.7.2010
Při psaní dnešního deníku musím začít včerejší nocí. Odehrála se totiž „bojovka“ pro pokojové děti – tradiční Pohádkový les. Děti s průvodcem se nejprve setkaly s Večerníčkem a poté navštívily pohádky čertovské, vodnické, pohádku O červené Karkulce, o Dlouhém, Širokém a Bystrozrakém, o Popelce, Příběhy včelích medvídků a Krkonošské pohádky. Pokud děti příběh poznaly, a že poznaly všechny, dostaly sladkou odměnu. Aby děti mohly dospat noční návštěvu Pohádkového lesa a protože je dnes neděle, tak jsme si půlhodinku přispali a písničky vzbudily tábor až v 8.00. Úplně nejlepší na dnešním vstávání bylo, že nebyla rozcvička:o). K nedělní snídani v Ledči tradičně patří vánočka a kakao. Nejinak tomu bylo i dnes a tak jsme se na sportoviště rozběhly s příjemně plnými bříšky. K obědu jsme měly výbornou rajskou omáčku s knedlíkem a po poledním klidu nás k boji o svůj amulet vyzval bůh vod. V této hře bylo naším úkolem dokázat, že i v divokých vodách dokážeme nalézt obživu a nalovit ryby. Prvním úkolem bylo vyslat průzkumný kajak, aby nalezl loviště ryb. V okamžiku kdy toto loviště bylo doplutím k bójce nalezeno, byl dán signál a vyplula kanoe s rybářem, který byl vysazen na „ostrově“. Následně byl vyzvednut pramicí se zbytkem kmene. Amulet boha vod získal kmen Laerad. K večeři byl karbanátek s bramborem. Po večeři jsme si začaly balit na puťák a zbytek času si užívaly osobní volno. Večerka se i dnes nesla v duchu tónů klidných písní.
P.S. Další vydání deníku bude kvůli puťáku až v úterý večer a z téhož důvodu nebudou mít děti do úterního večera k dispozici mobilní telefony.
Z vikingské Ledče zdraví Tonda, vedoucí družstva č. 5
12-13.7.2010
Jak už Tonda předeslal, v pondělí a úterý nás čekal tradiční výlet „puťák“ do okolí s nočním přespáním a vším, co s tím souvisí. Ne každému se podaří narvat do školního batůžku oblečení, spacák a jídlo na dva dny, a proto náš vzhled na cestě přírodou budí leckdy úsměvy na tvářích kolemjdoucích.
Najdeme si své oblíbené tábořiště, přineseme vodu a uvaříme naši oblíbenou rýžovou kejdu s masem, sýrem a kečupem. Nic lepšího na puťáku ani neexistuje, paráda! A pak koupání v lomech a zase koupání, téměř celé odpoledne. Večer, už notně unaveni (jak, kdo), sedáme k ohni a povídáme si nebo zpíváme. To bych taky nikomu v okolí moc nepřála. Někdy se to nedá poslouchat, ale nás to baví.
Naši vedoucí jsou asi unavenější než my. Nám však energie vydržela dlouho do noci, spát se nám nechce, nejraději bychom tu noc prokecali. Je asi 20 stupňů, fakt super přespání, teploučko. Voda v lomu je úžasná i večer.
Ráno mají naši vedoucí dojem, že soutěžíme o to, kdo dříve probudí všechny ostatní. Po snídani se ještě jednou vykoupeme a pak hurá do Světlé, kde utratíme hravě celé kapesné od milovaných rodičů. Vláček domů do tábora zaplníme do posledního místečka, někdo si schrupne, ale večer opět ožijeme na diskotéce. Snad nám posunou budíček!!!
Všechny doma zdraví družstva č. 12 a 2 a jejich vedoucí, Emilka a Tomáš
14.7.2010
Ahoj mami, tati, babi, dědo,
včera jsme se vrátily zpátky do tábora po puťáku a to vám povím, to teda bylo dobrodružství! Večer jsme se ještě pořádně po tom spaní v lese a vaření na ohýnku vydrhly, abychom mohly na diskotéku. Co vám budu povídat, bylo to potřeba:o)
Dnešní ráno pro nás, holky z družstva číslo 15, bylo trošku atypické. Máme totiž službu a budeme se starat o hlídání táborové brány, úklid tábora a přípravu jídelny. Hned po budíčku jsme si musely pospíšit, abychom stihly připravit snídani pro všechny naše kamarády. Roznášely jsme nalité čaje a připravené pomazánky na stoly a po té, co se jídelnou prohnalo stádo kobylek, jsme ji ještě krásně uklidily. Během dne jsme vysbíraly spousty papírků, které zaplnily koše a jejich okolí po našem nákupu na výletě. Poté jsme je vynesly a zametly chodby u našich pokojíčků. A hlavně maminko, hlavně jsme hlídaly na bráně, aby nám do tábora nepřišla nějaká nezvaná návštěva.
Když jsme zvládly úklid tábora, vrhly jsme se ještě na úklid našich pokojíčků. To víš, maminko, už jsme tu nějakou tu dobu, zásoba čistých věcí se hodně ztenčila a ne vždycky se mi podaří vracet všechno na své místo:o). Tak jsme to dneska vzaly z gruntu a třeba zítra to mýdlo a pastu konečně najdu na poprvé.
Musím se ti ještě pochlubit, že jsme byly večer pochválené na nástupu za to, jak jsme krásně službu zvládly:o) To nás moc potěšilo!
Pac a pusu posílá družstvo číslo 15 a Martina
15.7.2010
Takže dobrý večer,
dnes ráno jsme se opět probudili do teplého a slunečného dne, jak je tomu ovšem na letošním táboře zvykem. Dopoledne nás čekala poslední dvě regulérní zaměstnání letošního tábora. Většina družstev je využila vzájemným utkáním v různých sportech. Například „jednička“ si zahrála poslední fotbalové utkání s „dvojkou“. Stejně tak holky z „jedenáctky“ s chlapci ze „sedmičky“. Proběhla utkání také v pálkované, softballu, šátkované atd.
Po poledním klidu přišla na řadu poslední část celotáborové hry. Jednalo se o orientační běh plný úkolů a nástrah. Jednotlivé kmeny zdolávaly nástrahy přírodních překážek a plnily záludné úkoly boha Odina. Některé úkoly byly opravdu nelehké. Například přenést vodu v dlaních na vzdálenost 400m, složit báseň o patnácti verších, kde každý z veršů je o někom jiném z táborového personálu, zazpívat, spočítat prkna na mostě přes Sázavu nebo přeplavat řeku k ukotvené kanoi a postupně na ní převést zbytek svého družstva. Musím říct, že si všichni Vikingové vedli velice dobře, včetně těch nejmenších. Vyhrát mohl ovšem jen jeden kmen a ten při závěrečném obřadu dostal hlavní amulet.
V noci, když už všichni spali, se táborem začala linout tradiční vikingská hudba a všichni Vikingové se shromáždili na hřišti, kde proběhl závěrečný obřad. Všichni bohové včetně hlavního boha Odina trůnili ve svých trůnech hned vedle posvátné desky. Za doprovodu tajemné hudby a hořících ohňů bohové vyzývali výherce jednotlivých her, aby aplikovali získané amulety do posvátné desky. Za zvuku magického bubnu a výkřiku sojky bůh Odin předal hlavní amulet vítěznému družstvu, které jej vložilo do středu posvátné desky, což spustilo veliké množství energie v podobě ohnivé show, na jejímž konci magické světlo odhalilo nového vládce, který od včerejšího dne bude vládnout všem Vikingům. Odin novému vládci Utentrentilovi předal svůj čarovný oštěp, načež Utentrentil pronesl řeč v tradičním vikingském jazyce a poslal všechny válečníky spát do svých stanů.
Všechny zdraví,
Ondra
16.7.2010
Tak je tu poslední den. Sice jsme ráno měly rozcvičku a snídani a dopoledne jsme běhaly závod štafet (fotografie naleznete zde), ale jinak jsme dneska celý den uklízely. Vlastně ne! Ještě proběhlo rozdílení cen za celotáborovou hru. Všichni jsme kromě hezkých dárečků dostali na památku červená trička. No, aspoň máme ještě něco čistého na cestu domů.
Teď jsme se chystaly na poslední diskotéku, takže proto zprávy z dnešního dne o něco později. Pardon. Je pořád hrozné vedro, takže se stejně budeme muset osprchovat znovu, až půjdeme do postele, ale letos počasí parádně vyšlo a mně osobně to vůbec takhle v teple nevadilo.
Těšíme se domu, ale taky se těšíme na výborný perník, co byl k svačině, ale určitě zbyl, a dostaneme ho jako půlnoční svačinku. Hihi.
Jdeme tančit. Jsme parádně po celém tom čtrnáctidenním sportování a vedrech unavené, ale opálené a zítra si schrupneme v autobuse do Prahy, takže…zítra pa.
Julča, Kristýna, Domča, Gábina, Zuzka Šv., Lucka, Zuzka Št., Pája, Niki, Markét, Terka a Terezka (prostě 11. družstvo)
PS:Zítřejší příjezd plánujeme cca mezi 12:30 a 13:30
- 7. 2010
Dnes ráno nás při budíčku vyděsily černé mraky. Báli jsme se, že každou chvilku začne pršet. To by se při balení moc nehodilo. Omyl, za půl hodiny byly mraky pryč a opět svítilo sluníčko. Po snídani se tábor proměnil v obrovské mraveniště se spoustou červených mravenečků. Každý pořád něco někam nosil, někde skládal, rovnal nebo uklízel. Druhý turnus, který pořádají Sokolové má méně dětí, proto jsme museli zbourat skoro polovinu stanů. Čekání na autobusy nám tak uteklo hrozně rychle. Při předávání tábora se „Bratr Sokol choval jako malý Jarda“, proto jsme na odjezdu nabrali zpoždění skoro 3/4 hodiny. Cestou domů v autobusech si většina z nás trošku zdřímla, protože program posledních dní byl opravdu hodně náročný. Ledva jsme se ale přiblížili ku Praze, únava z nás rázem spadla a my jsme se hned po příjezdu radostně vrhali za svými milovanými rodiči.
Moji drazí Vikingové,
našich společných 14 dní na táboře v Ledči uběhlo jako voda. Sotva jsme si vybalili, už se blížil konec. A navíc celý tábor proběhl téměř bez jediné dešťové kapky, což nikdo z nás, po zkušenostech z let minulých opravdu nečekal. Díky vaší radosti ze hry, bojovnosti a šikovnosti nám byli nakonec i vikingští bohové velmi nakloněni. A proto, milé děti doufám, že se vám tábor s Vikingy líbil a že jste si ho užily stejně dobře jako my vedoucí.
Vážení rodiče,
děkujeme za důvěru, se kterou nám svěřujete své děti. Snažíme se dělat maximum, abychom Vás i Vaše děti nezklamali. Vaše přízeň je to pro nás velká radost, ale i závazek a inspirace pro naši další činnost.
Na tomto místě také děkuji radnicím Prahy 2, 5 a 10 za grantovou podporu. Díky této podpoře můžeme doplňovat sportovní vybavení tábora. Dále děkuji všem sponzorům za finanční pomoc i věcné ceny pro děti.
Děkuji též majitelům areálu – manželům Janouškovým za jejich vstřícný přístup k našim potřebám.
Závěrem bych hrozně rád poděkoval všem HUJERŮM i dalším spřízněným duším, prostě všem těm, kteří se podíleli na nelehké přípravě a zdárném průběhu tábora. Hned po prázdninách, až si trochu odpočineme:-), začneme vymýšlet nové téma „celotáborovky“ a připravovat další ročník našeho tábora. Již nyní se některým z nás honí hlavou nápady, čím vás za rok překvapit.
Těším se, až se za rok opět setkáme v Ledči 2011.
Váš (nyní již bývalý) „hlavas“ Milan
