18.7.2015

Ahoj,

tak a je to tady, tábor nám skončil. Všichni jsme už doma a vstřebáváme nové zážitky. Mně osobně je dost smutno bez všude pobíhajících děti a společných her. Teď už nám nezbývá nic, než se těšit na další ročník tábora. Doufám, že vás příští rok zase všechny uvidím.

Mějte se,

Vašek  

17.7.2015

Ahoj všem doma,

tak se hlásíme naposledy z tábora. I když se nám to už chýlí nezadržitelně ke konci, nemohu říct, že bychom si dnešní den neužili. Den jsme začali jako obvykle rozcvičkou a ta dnes rozhodně nebyla marná, protože nás po snídani čekal štafetový běh smíšených družstev. I přesto, že byla štafeta vyhodnocena samostatně a celkovým pořadím v celotáborové hře se už nedalo pohnout, dali jsme do toho všechno. Nakonec vyhrálo družstvo éta.

Po obědě a poledním klidu nás čekalo vyhlášení celotáborové hry. Od včerejšího večera už jsme věděli, že vyhrála gama, ale dnes jsme se dozvěděli i umístění ostatních vědeckých skupin, které se všechny zasloužili o zdárné zakončení naší cesty časem. Konečné výsledky najdete zde.

Zbytek odpoledne jsme věnovali balení svých věcí a úklidu tábora. Při podepisování letošních triček nám došlo, že už jsme vlastně u konce tábora. Veškerý smutek ale rozptýlila zpráva, že večer bude diskotéka! Takže já už musím běžet, co bych psal víc, však se zítra uvidíme.

Zdraví,
Culík a družstvo číslo 2

PS: Do Prahy k Sokolu Královské Vinohrady (Polská 1, Praha 2) bychom zítra měli dorazit přibližně v 12:30.
 

16.7.2015

Hoj ahoj!

Po včerejší podařené diskotéce jsme se trošku prospali a do nového dne vlítli se spoustou energie. Zvlášť, když jsme ráno zjistili, že nás čekají jedny z našich nejoblíbenějších zaměstnání, což jsou šátkovaná a fotbal. Proto jsme neodflákli rozcvičku, abychom byli na družstvo č. 4, se kterými jsme právě boj o šátek měli, dobře připraveni. I proto jsme se hned po skvělé snídani odebrali do lesa, kde se střetnutí konalo. Kluci ze čtyřky už tam také byli a my mohli začít. Nezačali jsme příliš dobře, když po pár minutách donesl soupeř náš šátek na svoje území, což znamená prohru. Hráli jsme ještě několik dalších her, a i když se nám nedařilo jako normálně (za což může i absence jednoho z hráčů), skvěle jsme si první zaměstnání užili. Hned po svačině jsme tentokrát vlítli na fotbalové hřiště, trošku se rozehráli a vrhli se na kluky ze třetího družstva. Bohužel i tady byl znát věkový rozdíl, ale i přesto jsme odehráli skvělý zápas.

O poledním klidu jsme si odpočinuli a těšili se na odpoledne, protože na programu byla psána celotáborová hra. Nikdo netušil, kde se s profesorem Q octneme tentokrát, a proto jsme hned na zahajovací písničku naběhli k molu, kde profesor konečně zadal správné datum a my se ocitli v budoucnosti, přesněji v roce 2115. V téhle době žije celá civilizace už jen na vodě, proto jsme museli po smíšených družstvech obnovit archivy s historickými daty. Hra spočívala v několika úkolech, které se převážně dělaly ve vodě nebo na lodích.

Naštěstí jsme dokázali úkoly splnit a zatopené archivy obnovit. Ale co teď? Odpověď se nám dostala už po osobním volnu, kdy jsme byli svoláni k bráně. Profesor Q se vrátil z budoucnosti do přítomnosti  i se svými vědeckými týmy, ale ještě předtím jsme od lidí z budoucnosti dostali tak dlouho hledaný lék na Moribundus, kvůli kterému jsme tuhle dlouhou cestu absolvovali. Lék byl úspěšně předán pánovi, který nás o něj požádal a tak jsme se všichni mohli vydat na cestu zpět i přes všechny epochy, které jsme navštívili. K úspěchu nám gratulovali velikáni jako například Julius Caesar, Karel IV. nebo Tomáš Garrigue Masaryk. My se s kamarády odebrali do postelí a těšíme se zase na další den, i když už je to jeden z posledních… Ach jo…

Mějte se krásně

Vojťák a družstvo číslo 5

Další videa najdete zde.  

15.7.2015

Aaaaahoj,

Dnešek byl trochu náročnější z důvodu puťáku. Ale i tak jsme si ho užili jako vždy. Ke každodenním sportovním aktivitám si nejstarší chlapci chtěli přidat ještě odvetu v softballe. Hoši byli zjevně ještě unavení po výletě. Vedoucí toto utkání brali velmi vážně, a proto se snažili zastrašit soupeře novozélandským bojovým pokřikem, jde o tanec zvaný Haka. Možná i proto si vedoucí mohou k předešlé remíze 3:3 připsat výhru 7:3. Pro ty, kterým sledování utkání nepřišlo jako vhodné strávení večera, byla nachystaná diskotéka. Ta je nyní v plném proudu. Z tohoto důvodu se s vámi loučím.
Tanci a sportu zdar, softballu zvláště

Pa Martitin a jeho družstvo číslo 4!

13.-14.7.2015

Puťák.. Ten vlastně začíná už v neděli večer, kdy dostaneme pokyny a hlavně seznam věcí, co si zabalit s sebou. Předpověď počasí byla nepěkná, protože to vypadalo na častý děšť.

Pondělní ráno jsme si hned zkraje šli nafasovat jídlo na celé dva dny, poté jsme se nasnídali a vše dobalili do batohů či krosen. Tenhle rok jsme šli s osmičkou, takže obě nejstarší družstva dohromady, jak bývá zvykem. Rozloučili jsme se se svými soukmenovci z ostatních družstev a vyrazili do kopce směrem na Stvořidla, kde jsme si dali první sváču.

Ze Stvořidel jsme přes Smrčnou dorazili po nové cyklostezce do Mrzkovic, kde jsme si dali menší oběd. Zde jsme se také potkali s družstvy 4 a 11, popřáli si pěknou cestu a šli dál. Naše další kroky nás vedly do Dolního Města, kde vedoucí nakoupili pár drobností a dotočili jsme vodu do barelů a lahví. Z Dolního Města jsme chtě nechtě museli vyjít finální kopec a po pár minutách už byli v cíli – na lomu Zlaté Oči.

Po chvíli nám autem přivezli velkou plachtu, kterou jsme s pomocí slack-line připevnili a byli připraveni na případný déšť. A ten brzo přišel, ale nebojte, byla to jenom krátká přeháňka. Hned na to jsme dali vodu v kotlíku na oheň a pomalu vařili klasickou puťákovou večeři – rýži s masem a sýrem. Večeři jsme si zpestřili popcornem a potom šli pomalu spát, přece jenom to byl dlouhý a náročný den.

V noci sice pršelo, ale díky naši plachtě jsme zůstali v suchu a ráno se mraky pomalu začly trhat a dokonce vysvitlo slunko. Uvařili jsme si polévku, dali si chléb a pomalu se začali balit. Chtěli jsme totiž stihnout dřívější vlak, abychom měli více času na vybalování a osobní hygienu.

Vše se vydařilo, všichni šlapali jako o závod a i se zastávkou v Závidkovicích na menší oběd jsme to zvládli. Dostali jsme asi 45 miutový rozchod, něco málo pokoupili a následně vyrazili na vlak, který jel v 13:46. Zde jsme se opět potkali s družstvy 4 a 11 :). A tak po druhé hodině jsme všichni v pořádku dorazili do tábora a úprkem se vydali do sprch :).

Teď už jenom čekáme na nástup a večeři. Myslím, že to byl vydařený puťák a dneska určitě brzo usneme, protože jsme hotovsoni:).

Tadeáš a nejstarší kluci z jedničky (a taky nejstarší holky z osmičky:) ).

Zdravíme všechny, kteří jsou zvědaví na náš další den,

ráno jsme se probudili do poměrně teplého, ale ne příliš slunečného ráno. V noci spadlo pár kapek, a tak se nám z postelí moc nechtělo. Nicméně po krátké snídani jsme vzali bágly na ramena, zavřeli stany a hurá na cestu. Kilometry ubíhaly jako voda a už před třetí hodinou jsme byli na „našem lomu“. S chutí jsme se vykoupali, zablbli, trochu i zaskákali a začali připravovat večeři. Aktuální předpověď počasí nás donutila posunout hlad až po postavení improvizovaného ležení z celt a plachet. Vše jsme stihli do prvního, ne příliš intenzivního deště. Večer jsme si opekli špekáčky, zkusili zazpívat pár písniček a postupně odcházeli spát do našich spacáků.

Vlhké jitro nás probudilo vůní ohýnku, polévky a teplého čaje. No, možná měl na vstávání vliv i poněkud hlasitější projevy dříve probudivších :-).  

Zabalení a úklid byl dílem okamžiku. Cesta z kopce do Světlé nad Sázavou trvala asi hodinku a půl. Ve Světlé nás čekal rozchod a tedy nákup zásob pro mlsné jazýčky. Následoval odjezd „Posázavským pacifikem“, i s oddíly 1 a 8. V pak táboře teplá sprcha a rovné postele. Po večeři se na nás začalo opět usmívat sluníčko :-).

Dobrou noc přejí holky z družstva 11

PS: Celý tábor zdraví Davida Adama a přeje mu brzké uzdravení.

12.7.2015

Krásný dobrý večer všem, co čtou zprávy z dění na táboře ve Sluneční zátoce!

Dnešní popis událostí zahrnuje i včerejší noční dobrodružství „pokojíčkových“ dětí. Ty absolvovaly v doprovodu vedoucích procházku pohádkovým lesem kolem tábora, kde shlédly scénky z pěti klasických pohádek. Nechyběli Spejbl a Hurvínek, Šípková Růženka, Červená Karkulka, Popelka a Krakonošovy pohádky. Pokud děti poznaly správně pohádku, dostaly sladkou odměnu a poté už se odebraly zpátky do postýlek.

Ráno po posunutém budíčku a snídani pokračovala včera odstartovaná olympiáda atletickými disciplínami. Soutěžilo se v krátkém sprintu, skoku do dálky, hodu, výšce a střelbě. Po výborném obědě, na kterém jsme se nadlábli vepřo-knedlo-zelem a poledním klidu, nás čekal ještě náročný přespolní běh. Trať okolo tábora jsme absolvovali bez zranění a pak už jsme zatleskali vítězům při vyhlášení a kochali se medailemi a diplomy.

K večeři jsme do sebe naládovali výbornou „sekačku“ s bramborem a jali se balit batůžky na zítřejší puťák, na který se všichni těšíme.

Já si jdu taky balit, tak snad nám vyjde počasí!!

Za družstvo 6 vedoucí Kuba 🙂 

Video z dnešního dne zde. 

11.7.2015

Ahoj všichni drazí rodiče, prarodiče, sourozenci a domácí mazlíčci. Posíláme vám vřelé pozdravy z Ledče.

Dnešní den se nesl v ryze sportovním duchu. Hned jak kohout zakokrhal, tak jsme vylezli z postelí na vydatnou rozcvičku. Dnes byla potřeba víc, než kdy jindy, jelikož nás dnes čekal již tradiční olympijský den plný sportů. Dopoledne jsme se pilně připravovali a po obědě to vypuklo. Slavnostní zahájení proběhlo v důstojné atmosféře. Vlajkonoši a rozhoření olympijského ohně nemohli chybět.

Poté jsme se rozprchli na jednotlivá stanoviště a zápolili jsme tak jak jsme nejlépe mohli. Vybíjená, ringo, streetball či ping pong pro nás nebyli překážkou a všech disciplín jsme se zhostili s nejvyšším nasazením.

Po skončení turnaje jsme unavení leč nezlomení odešli do jídelny, kde jsme dostali k večeři vídeňský řízek s bramborem. To byla zasloužená odměna a někteří si dopřáli nášup na druhé večeři.

A teď už jdeme spát celí nedočkaví na zítřejší atletickou olympiádu.

Srdečně vás zdraví holky z družstva číslo 10 a Honza Dobeš ahojjjjj.    

10.7.2015

Ahoj mamčo, tati a ostatní,

dnešní den byl zase plný sportování v ideálním počasí. Ráno jsme začaly hned zostra střelbou ze vzduchovky do terčů a divokých kanců. Po sváče jsme si to rozdaly s nejmladšími holčičkami v ringu. Naštěstí jsme si neudělaly ostudu, porazily jsme je tři nula na sety bez zaváhání a pěkně nám vyhládlo na oběd.

Paní kuchařka opět nezklamala! Naplnily jsme si pupky slaďounkými buchtičkami se šodó a svalily se odpočívat na kavalce. Po obědě se nám moc nechtělo na lodě, ale nakonec sluníčko vysvitlo, pěkně jsme se na řece vyhřály a hlavně dojely na kanoích až pod most!

Poslední zaměstnání jsme měly hry v lese se šestkou a co jiného jsme si mohli zahrát než šátkovanou. Parádně jsme si zaběhali a po pár hádkách a modřinách jsme uhráli remízu.

Po večeří jsme utíkaly na louku, protože nejstarší kluci vyzvali vedoucí na zápas v softu. Bylo to plné silných odpalů a rychlých výměn a stejně jako fotbalový zápas skončil nerozhodně. Nikdo nesmutnil a všichni jsme se s úsměvem odebrali do postýlek.

Posíláme pusu na dobrou noc všem, už se nemůžeme dočkat zítřka.

Zuzka a družstvo č. 13

9.7.2015

Zdarec mamky a taťkové, babičky a dědečkové, pejskové a kočičky,

po včerejší diskotéce jsme ráno neměly rozcvičku! „Paráda!“ Takže jsme se najedly na snídani a hurá na tábornické dovednosti. Co si pod tím máte představit? Dostaly jsme mapu a musely jsme se v ní zorientovat a najít označené stanoviště. Nejdřív jsme dělaly hrozné divadlo, že hlavně nechceme běžet a dopadlo to tak, že jsme to běžely úplně všechny, protože běžící čas na Betty stopkách nás vyhecoval k heroickým výkonům hned po ránu. Zbylo nám i trochu času na vyzkoušení si všech možných uzlů, naučily jsme se například „dračák“ nebo tzv. ambulantní smyčku. Jo a málem bychom zapomněly na to nejvíc zajímavý. Betty přinesla buzolu, a i když se to sama učila chvíli před, tak nám dokázala, že práce s buzolou je hračka. Takže odteď už se ve světě neztratíme! No, potom byla svačina, která bývá v 10:30, ale dneska byla v 10:00, divný co…? No, budeme dělat jakoby nic, asi se vedoucí spletli v čase, protože od té doby co je tu ta brána, tak už se ničemu nedivíme. Druhé zaměstnání jsme si zahrály s klukama ze dvojky softbal. Naštěstí jsme udělali namíchané týmy a skvěle si zahrály. Družstvo Pavla vyhrálo 5:1 nad družstvem Ondry. Ale my holky jsme zářily, protože dokonce Anička chytla odpálený míček ze vzduchu a vyoutovala Romana. Takže jsme na sebe pyšné! Oběd v 11:30…, už to bylo fakt divný…. Začínal se nám stahovat žaludek. NO JO, bylo to opodstatněné. Ten pocit, že se něco chystá, se stal realitou….

Ve 13:00 to začalo. Svolali nás k pingpongárně, kde byl opět Profesor Q. Dostali jsme od Karla IV. ten kámen, což bylo super, ale když Profesor Q znovu zkoušel projít do budoucnosti, opět se to nepovedlo a ocitli jsme se v roce 1918, přímo ve chvíli, kdy na Hlavní Nádraží přijížděl tatíček Masaryk. Profesor Q zjistil, že mu opět chybí součástka a to Řád Bílého lva. Abychom ho ale získali, musíme si ho od T. G. Masaryka zasloužit. Prý bylo potřeba zmapovat hranice Československa, a tak nás tím tatíček Masaryk pověřil.
Co dodat, čekal nás orientační běh. Sbalili jsme si batoh s pitím a sváčou a vydali se na zastávku Vilémovice, odkud jsme vyrazili vlakem do Smrčné, kde jsme vybíhali po jednotlivých družstvech. Bylo to sice delší, ale plné zajímavých úkolů a her, které nás moc bavily.
Teď už jsme na večeři, čeká nás osobní volno, o kterém si asi půjdeme lehnout a pak už jen hezké sny o dalším dnu plném překvapení, který nás čeká zítra.

Posíláme pusu!

Betty a družstvo č. 8

Nové video najdete zde

8.7.2015 

Ahoj všem doma 🙂

Dnes ráno nás probudilo trochu zamračené počasí, což nám ale po těch dnech veder vůbec nevadilo. Den jsme začali rozcvičkou a supr snídaní. Hned chvíli nato nás svolal vědecký rozhlas k ohništi. Profesor Q a vědecké společnosti získaly od Caesara štít. Už jsme si říkali, že by se nám podařilo stroj opravit, ale bohužel. Po zasazení štítu do brány, jsme se přenesly do doby Karla IV., který zrovna zjistil nemilou věc. Jeho stavitel, Matyáš z Arrasu, zemřel a bylo zapotřebí rychle dostavit Nové Město pražské. Profesor Q mu nabídl pomoc výměnou za kámen z koruny, který by se nám mohl do brány hodit.

Čekalo nás několik logických úloh, které většina vědeckých týmů vyřešila úspěšně. Nejmladší děti si vyzkoušely řešit sudoku, na starší čekaly kvízy o Karlově mostu a mnoho dalších úkolů. Výsledky najdete zde.

Odpoledne jsme si zasportovali. My, holky ze čtrnáctky, jsme po poledním klidu vyrazily na výlet na kanoích a naučily jsme se kormidlovat. Nutno uznat, že se nám dařilo! Při posledním zaměstnání jsme změřily síly se třináctkou v šátkované a po napínavém souboji jsme vyhrály 2:1. Juchůůůůů!

Na nástupu nám Venca oznámil, že nás čeká diskotéééka. Už se nemůžeme dočkat, a tak běžíme trsat!

Kačka a holky ze čtrnáctky

Odkaz na náš YouTube kanál s novým videem zde.

7.7.2015 

Zdravíme všechny naše příznivce,

Nevím jestli to už není trapný stereotyp, ale dnešní slunečný a teplý den se opět vydařil. Mokré hlavy, pitný režim a koupačka v bazénu nebo v Sázavě musí být. Dnes nás profesor Q ušetřil a mohli jsme se celý den věnovat sportování. My kluci ze trojky jsme si po snídani zahráli přehazku s desítkou. No, holky byly lepší, tak jsme pak další sety promíchali, aby to nebyl propadák. Jakmile jsme posvačili jablko, zalezli jsme si do lesního stínu, kde je natažen Slackline a zkoušeli jsme, zda by nás mohl angažovat nějaký známý mezinárodní cirkus. Udržet rovnováhu na provazu opravdu není jednoduché, ale nějaké pokroky vidět byly. No a samozřejmě před obědem šup do Sázavy. K obědu jsme měli česnečku s opečeným chlebem a studený těstovinový salát. O poledním klidu nám hospodář s kuchyní uspořádali možnost nákupu nějakých sladkostí, čehož využili snad skoro všichni. Jako třetí sportík jsme měli stolní tenis. Takže jsme si zahráli několik zápasů a různě jsme se prostřídali. Hlavně, že jsme byli ve stínu. A na závěr zase do Sázavy. Tentokrát jsme měli kanoe a pěkně jsme se na nich vyblbli. Máme nafukovací Pálavy, čili otočit je vzhůru nohama a jezdit na nich obráceně nebyl žádný problém. Důležité bylo, že nás chladila „teplá“ Sázava. Teď už nás čeká nástup, ale nic zvláštního tam asi nebude. Jak už jsem psal předtím, profesor Q nám dal dnes klídeček 

Mějte se fanfárově

Filip a kluci ze 3. družstva

P.S. Na nástupu vyzvali kluci z jedničky vedoucí na utkání ve fotbale. Skončilo to velmi vyrovnaně a to doslova. Ve hře 4:4 a na penalty 3:3. Vítězové byli všichni 

6.7.2015 

Ahoj mami, tati, babi, dědo a i Vy všichni ostatní!!!

Rádi bychom Vám hned začali vyprávět o tom, jak se nám dnes krásně vstávalo do dalšího slunečného dne, ale to bychom předbíhali. Musíme začít o pár hodin dříve. Kolem půlnoci si nás totiž zavolal profesor Q a poprosil nás o pomoc. Chtěl se již vydat do budoucnosti pro lék, jenže nevěděl, co nás tam čeká, a tak se rozhodl, že raději bránou času projdeme v noci. Bohužel se brána porouchala a my jsme se najednou ocitli v dávné minulosti tváří v tvář pravěkým lidem. „Rukama nohama“ jsme se s nimi dohodli, že když jim ulovíme mamuta, darují nám jeho kel, díky kterému profesor bude moci bránu opravit. Nezbylo nám nic jiného, než vyrazit a cestou splnit pár nelehkých úkolů. Všem skupinám se to ale nakonec podařilo a kel jsme získali.

Ráno jsme měli posunutý budíček, abychom se trošku dospali, a mimořádně jsme vynechali rozcvičku, což nám vůbec nevadilo. Však my si to zítra vynahradíme…My, holky z devítky, jsme si po snídani šly zastřílet ze vzduchovky. Musíme se pochválit, protože nám to opravdu šlo. Kdybychom nemusely na svačinu, tak bychom střílely dál. Po svačině jsme si šly zahrát ping pong, takže obě naše zaměstnání byly dost odpočinkové. Nám to ale vyhovovalo, jelikož už jsme měli atletiku, skok do výšky, soft, kajaky, kanoe a další „náročné“ zaměstnání. K obědu jsme si daly skvělou bramborovou polévku a krupicovou kaši!!!! Potom jsme si musely jít odpočinout, protože nás čekala další etapa celotáborové hry.

Profesor Q nám poděkoval za noční výpomoc a pozval nás k dalšímu posunu v čase. Myslel si, že už se konečně dostaneme do roku 2115, jenže to opět nevyšlo. Profesor prošel branou a objevil se přímo v gladiátorské aréně, kde se potkal s Caesarem. Caesar mu slíbil štít, který by profesor opět mohl využít ke spravení brány, ale jenom pod podmínkou, že si ho musíme vybojovat, jako správní gladiátoři. Prošli jsme tedy s ostatními táborníky tvrdou zkouškou, ale odměnou nám byl slíbený štít. Co se bude dít dál? Ocitneme se konečně v budoucnosti? To zatím bohužel nevíme.

Na sváče jsme se všichni osvěžili melounem, který v tom horku opravdu bodnul. Na nástupu nám hlavní vedoucí Venca oznámil, že naše družstvo bude mít až do dalšího nástupu službu. To znamená, že dnes večer a zítra budeme vynášet odpadky, připravovat jídelnu a hlavně……hlídat tábor. Takže teď už běžíme na bránu, ať nám nepronikne nějaký nezvaný host.

Mějte se krásně!

Ivča a holky z družstva číslo 9 – Bára, Lucka, Verča, Gabča, Kamča, Týna, Johanka, Kačka, Terka, Péťa, Nikča, Anička

Odkaz na videa z celotáborové hry zde. Zatím zde najdete úvodní scénku, noční hru a opičí dráhu.

5.7.2015

Ahoj ahoj ahoj,

všechny moc zdravíme. Dneska vám o tom, jak jsme se celý den měli bude vyprávět družstvo číslo 7 – nejmladší kluci. Ráno jsme se probudili do dalšího slunce zalitého dne. Měli jsme před sebou den plný sportu. Po snídani jsme se vydali na hřište trénovat přehazovanou. A protože nám počasí přeje a sluníčko svítí o stošest, tak jsme vetšinu  času strávili osvěžováním a ochlazováním. Po sváče jsme si vyzkoušeli skok do výšky, abychom se poctivě připravili i na letošní olympiádu. Vyzkoušeli jsme skok tzv. nůžkama a dokonce i flop a zbylý čas jsme si v lese ve stínu blbnuli s šišatým míčem na americký fotbal. K obědu jsme si pochutnali na knedlíčkové polívce a jako hlavní jídlo jsme měli rajskou omáčku s kolínky. Kvůli počasí jsme měli prodloužený polední klid. Když jsme si na pokoji trochu odpočali, tak jsme si chvíli zahráli fotbálek. Celý den jsme se těšili na naše poslední zaměstnání… kajaky. To nás moc bavilo a na to, že většina z nás na něm byla úplně poprvé, tak se nám pádlovalo parádně.

Musíme se ještě pochlubit, že jsme se účastnili vědeckého kongresu, na terém vystoupil profesor Q a představil nám jeho velký objev – bránu do budoucnosti… celetáborovka je konečně zahájena. Každy z nás byl zařazen do jednoho z dvanácti vědeckých týmů (smíšených družstev) a pokusíme se získat z budoucnosti zázračný lék. Třeba se dnes večer dozvíme o našem úkolu něco víc…

Kluci ze sedmičky a Tomáš

4.7.2015

Ahoj všichni,

první den nás probudilo sluníčko, ale byli jsme tak natěšení, že většina z nás vstávala již před budíčkem. Čekala nás první rozcvička a super snídaně. My holky z 12 jsme si pinkly ping pong, kde jsme si zkusily i obíhačku. Musíme ještě trochu trénovat. Další zaměstnání jsme měly vybíjenou a pak HURÁÁÁ  na oběd. K obídku nám paní kuchařka uvařila rizoto a okurkový salát. Mňam! Počasí nám opravdu přeje. Sluníčko bez přestání praží, tak jsme si všichni protáhli poledňák, abychom se nespálili. Po pořádném odpočinku jsme trénovaly na Olympiádu, běh a skok do dálky. K svačině nás čekalo překvapení od pana hlavního vedoucího, všichni dostali nanukaaaaaa!!!!!! Nakonec jsme si daly freesbee a horko nás vyhnalo na koupačku do řeky.
Ještě pořád nic nevíme o celotáborovce, tak jsme moc zvědaví, kdy to přijde.
Teď už máme po véče osobní volno a jdeme si něco půjčit do sporťáku.

Posíláme pusu domů

Jířa, Zuzka Š. a holky z družstva 12

3.7.2015

Ahoj,

všechny vás moc zdravíme. Děti jsou ubytované a seznámily se s okolím.  K obědu je čekala polévka a hned jak si chvilku odpočaly, tak  vyrazily na prohlídku okolí. Většinu z nich to moc neunavilo, tak se hned vrhly na hřiště. Po delším nástupu, kdy jsem vysvětloval všechny potřebné věci, co jsou potřeba vědět pro chod tábora, jsme vyrazili na skvělou večeři. A teď už slyším zvuky z diskotéky, kam všechny děti zamířily, takže utíkám za nimi.

Vašek